Heroes of the Storm - druhé dojmy

• Itharael
• 16.02.2014
• Gameinfo

En taro Adun! Thank you, mortal, for my freedom! I am Legion! Riiight on! Frostmourne hungers. I'm waitin' for you! Justice has come! A v podobném duchu bychom mohli pokračovat na spoustu dalších řádků, místo toho ale raději zapojíme i vás, čtenáře. Poznáte hry, ze kterých uvedené hlášky pochází? Není to tak těžké, že? Tak zkusíme přitvrdit, dokážete vyjmenovat všechny autory těchto průpovídek? Už se začínáte potit? Napovíme, Jim Raynor, Diablo, Arthas Menethil,…. Zvládli jste i tohle? Tak zkusíme poslední otázku, co mají všichni tito a mnozí další hrdinové společného? Odpověď je velmi jednoduchá: Heroes of the Storm! Azeroth, Outland, Sanctuary, Mar Sara, Korhal, z těchto a mnoha dalších planet byli povoláni ti nejlepší z nejlepších, aby bojovali o čest a slávu v rozličných battlegroundech a svými jedinečnými schopnostmi proráželi řady nepřátel a radovali se z hořkých vítězství. Pokud vám na předchozí větě něco nesedí, možná to budou ty battlegroundy, že? Nu což, je na čase uvést věci na pravou míru. Heroes of the Storm je více než cokoliv jiného opravdu podobné klasickým battlegroundům ze světoznámého World of Warcraft. Už před lety bylo jasné, že pokud jednou vydá Blizzard vlastní MOBA hru, nevyhne se srovnání se silnou konkurencí, Heroes (oficiální zkratka projektu) se toho tedy jistě dříve nebo později dočká v masivním měřítku a rozdělí celosvětovou herní komunitu do mnoha táborů, faktem ale je, že Heroes s dalšími hrami srovnávat nelze. Na rozdíl od většiny podobných her totiž Heroes nestaví na „omáčce“ kolem. Ve hře neřešíte nákupy, equip, levely, mnohdy ani talenty (i když to se v alfa verzi zatím moc dobře posoudit nedá), prostě se vrhnete do bitevní vřavy a v krátkých, opravdu krátkých soubojích se řežete hlava nehlava. Mapy jsou malé, věže mají omezené počty munice, rekrutovaní žoldáci rozesetí po mapě jsou neskutečně silní a hrdinové tvoří pouze špičku ledovce. Se všemi jste schopni nepřátelského hrdinu zabít, se všemi jste schopni zabít jeho miniony, s nikým nejste schopni zabít věž. Jste sám proti dvěma hrdinům? Utečte, nebo umřete, na nic jiného se tu nehraje, tahle hra se nezdržuje, tahle hra je svižná, rychlá a zápasy netrvají déle než 20 minut. Z jistého důvodu to totiž ani protahovat nelze. Máte-li na jedné straně bojiště převahu, soupeři to dáte velmi rychle pocítit. Dobývání jeho věží zabere v tom horším případě pár minut, a zatímco ty vaše si spokojeně stojí a koukají kolem, nepřátelské zuby nehty bojují s nedostatkem munice. Za pár minut je po nich a jste-li šikovní, po prvních deseti minutách hry okupujete vnitřek nepřátelské základny. Vlastníte loď, která vám pomáhá ostřelovat nápor dotěrných minionů? Pro nepřítele není nic lepšího, než vám ji sebrat, celý proces netrvá déle než 5 sekund. Sbíráte po mapě rozeseté zlaté mince, za jejichž plný počet dostane váš tým vítězství? Přijdete, seberete, odnesete, ničím se nezdržujete, tahle hra je ve všech módech opravdu rychlá! Není to však jediná věc, kterou se Heroes vydal jinou cestou. StarCraft je vůči nováčkům opravdu nepřívětivý a pokud jej člověk nehraje dlouhá léta, má začátky opravdu krušné. Podobně je tomu i u World of Warcraft a starých WarCraftech v multiplayeru. Tímto neduhem trpí i stávající králové trhu MOBA her, nováčky nešetří, slabší hráče neuznávají, a jejich komunita s nízkým věkovým průměrem začínajícím hráčům také na náladě nepřidá. Heroes se snaží tohle všechno eliminovat už od počátku. Ač se může zdát, že v alfa verzi hry je předčasné o tomto mluvit, je patrné, že Blizzard přesně k tomuto směřuje. Levely jsou rovnocenné pro všechny hráče, rušivých elementů ve hře je pramálo, mapy jsou přehledné, ve hře se nedá ztratit a ani nejslabší hráč by pro tým neměl být přítěží, protože i obyčejným autoattackem je schopen nadělat paseku. Spelly jednotlivých hrdinů jsou sice silné a mocné, ale výrazným způsobem hru jako takovou neovlivňují. Jistě se dočkají ještě nespočtené řady balanců a obměn, ale více než na skillu záleží především na taktice a selském rozumu. Jako masivní pán teroru a samozvaný vládce pekel Diablo disponujete schopností Charge, tedy naběhnutí na nepřátelského hrdinu a jeho odhození. Zároveň jej můžete jinou schopností chytit a hodit za vás. V konečném důsledku tato kombinace přímo vybízí k chycení a přehození nepřítele pryč od jeho spolubojovníků a následném odpálení do vřavy vašich hrdinů, kteří jej bez milosti umlátí. Podobných vychytávek hra nabízí spoustu, ale vzhledem k chybějícím bočním vlivům (equip, lektvary apod.) můžete hru ovlivnit pouze pomocí talentů, jinak jsou si všechny postavy rovnocenné. Časem si tedy každý hráč sám přijde na nejlepší kombinace, které bude střídat, podobně jako talenty u WoW, a… a nic víc… a půjde s nimi bojovat v rychlých soubojích za čest a slávu. Nic víc totiž hra zatím ani nenabídne, ale to, co nabízí, je opravdu dobré. A propos, Diablo je silný, masivní, velký počet životů jej předurčuje k přímému tankování, detekce neviditelných jednotek jej staví do první vlny každého útoku, ovšem do doby, než se do hry zapojí Nova. Nebo Raynor či Demon Hunter. Ve fázi, v jaké se hra nyní nachází, jsou ranged postavy oproti melee neskutečně posílené. Zatímco u Diabla, Illidana či Arthase musíte alespoň trochu přemýšlet nad spotřebou many a počkat si s každým spellem na správnou chvíli, ranged dmg přiběhnou, vystřílí, co mají, většinou to pro vás znamená smrt a pro ně jen další zastávku na krvavé cestě k vítězství. Někdo může namítnout, že přesně taková jejich role ve hře je, ale ve chvíli, kdy je support jednotka schopna sama zabít masivního tanka, a jakákoliv ranged jednotka zabije všechno, co potká, nastává na bojišti místy opravdu zmatek. Vývojáře čeká ještě dlouhá cesta k balancu. Jako velký a mocný pán teroru se proháníte mrtvou a hlubokou pouští na svém osedlaném hnědém oři. Pozorujete daleký západ slunce a pociťujete, jak se rozpálená poušť pomalu ochlazuje. Před vámi se vlní vzduch, možná až příliš nepřirozeně. Že je něco špatně pochopíte ve chvíli, kdy se před vámi zhmotní blonďatá bojovnice ozbrojená ostřelovací puškou. Zpoza překlenující se písečné duny na vás shlíží temná postava s čepelemi na rukou a božský anděl s magicky vyhlížejícími křídly. Připraven k boji, seskočíte z koně a zaujmete bojový postoj, víte, že tuto bitvu nemůžete vyhrát, ale nevzdáte se bez boje. Pod nohama se vám rozléhá stín přicházející noci, tento je však jiný… ne tak temný, ale zformovaný. Oči všech přítomných se upírají k nebi, kde se vznáší masivní bojový křižník rebelů, samotný Hyperion. Jeho plasmová děla během okamžiku spálí vaše nepřátele a Hyperion po chvíli zmizí v dáli se stejnou rychlostí, s jakou se objevil. Ohlédnete se a za vámi spatříte Jima Raynora s nevinným výrazem v očích. Pokrčíte rameny a vydáváte se opět na cestu, vstříc dalším zážitkům. Zní to zábavně? Ano. Zní to šíleně? Možná. Zní to nereálně? Ne - Heroes of the Storm je skutečně tady!


Chcete si povídat o Heroes of the Storm? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.