Díky tomu, že přes rok píšu pro Diablofans.cz (a krátce Heroesfans.cz), zeptal jsem se Jakuba Mandrysze (vlastník DF.cz a spojka s Blizzardem), zda je možné sehnat novinářskou akreditaci. V půlce července došla první vlaštovka, a Blizzard z mého pohledu přislíbil vstup. Proč píši, přislíbil? Blizzardí "newspeak" si můžete vykládat mnoha způsoby." Podobných zpráv proběhlo několik, ale více méně to nakonec znamenalo "Počítáme s vámi."
Máme dvě děti. Takže další logistická hádanka, kam s nimi. "Čínská" babička zrovna rekonstruuje dům, pomocnou ruku tedy podali moji rodiče. Když bylo zařízeno i toto, čekalo nás poslední, nákup lístků na bus. Můj návrh byl, koupit je těsně předem, ale prozíravost Katky byla v tomto směru o něco lepší. Ze Šumavy do Prahy bylo všechno v pohodě, ale cestou zpět už bychom si asi nesedli.
Najednou byl pátek 2. října a 8 ráno my seděli v buse směr Praha. Oba natěšení, ale co přišlo, předčilo naše očekávání. Ale o tom až později. Kolem oběda už jsme byli v Praze a nás ještě čekalo setkání s částí redakce Heroesfan. Na třetí hodinu odpolední měli dohodnutou účast na Alzáckém eventu v Holešovicích. Jelikož nás netlačil čas, rozhodli jsme se porozhlídnout se po holešovické tržnici, projít si stánky a tak. Spousta věcí, ale spousta krámů. Pomalu se blížila třetí hodina a zbytek Heroesfan redakce zatím nikde. Znáte to, když se něco může pokazit, tak se to pokazí. Šéfredaktor zůstal trčet na dálnici, kolega Mirek kdesi u Polomi, bo vlaku zamrzly cederomy, a chudák Nela honila deadliny (ne, tohle není žádná sexuální narážka :)). Takže jsme si s Káťou prošli Alza, vybrali si televizi za 40 000, která měla naprosto úchvatné barvy, ostrý obraz a tak. Ježíšku?!
Pak už jsme zamířili do Alza Tech Zóny, kde bylo nachystaných 10 počítačů různé výbavy. Po chvíli se uvolnil jeden z nich a k mému překvapení u něho stála i DX Racer židle. Ježíšku?!. V ničem lepším jsem v životě neseděl. Ani po několika hodinách hraní mě nebolely záda a zadek. A na čem jsem měl možnost si zahrát? Alza GameBox GTX970, JEŽÍŠKU?! Jako redaktor Diablofans.cz jsem pustil Diablo 3, a najednou jsem hrál něco naprosto jiného, než mám doma :D Nastavení grafiky jsem měl naprosto na max, v menu byly volby, které jsem ani neznal, všechno běželo krásně plynule, žádné záškuby, trhání a podobně. Prostě pastva pro oči. Když jsem pouštěl hru, ani jsem se nedíval, jako myš držím v ruce. Po hodině my došlo, že ta myška je sakra příjemná, skvěle se drží, a registruje každé zmáčknutí myšítka. No, Vánoce, Vánoce přicházejí. Logitech G402 si asi naježím sám.
Pozdě odpoledne do Prahy dorazil i zbytek osazenstva Heroesfan a šlo se na pivo a večeři. Což by samo o sobě nebylo nic zajímavého, kdyby se moje maličkost nesnažila navádět Nelu po Praze.
Telefonát
-Nela: Kde jste?
-Vítek: V drogerce na Holešovické tržnici, ale půjdem zpátky k Alze.
-Nela: OK, počkejte tam.
Za chvíli pípání Facebooku.
-Nela: Kde přesně jste?
-Vítek: Holešovická 25
-Vítek: Holešovická 27
-Vítek: Holešovická 29
-Vítek:
-Vítek:
Opět telefonát.
-Nela: Kde jste?
-Vítek: Před Alzou. Vpravo od nás je rozkopaná křižovatka.
-Zdrcená Nela: To mi moc nepomáháš. Dojedeme na zastávku Tusarova.
To zas moc nepomohla Nela mě. Takže jsem odchytl nějaké přiopilé puberťáky (jo, ti na fotce s Alzákem), jestli by mi neřekli, kde ta zastávka asi tak je. Borec nahodil mapy, bum ho, zastávka je pár metrů za křižovatkou. Jen mi ten cvok dal mobil opačně, takže na mapě byla vpravo, přitom je vlevo :) Na oplátku jsem jim udělal skupinovou fotku a mohli jsme vyrazit. Nakonec jsme se šťastně se zbytkem redakce shledali a vyrazili do restaurace.
Během večera se k nám připojil důvěryhodný zdroj z prostředí Blizzardu. Povídali jsme o všem možném, třeba jak se švindluje v českém byznysu internetové reklamy. Slyšet inzerenti, co jsme se dozvěděli, asi budou "srát Maggi v kostkách". Ale to nejzajímavější teprve mělo přijít. Tak nějak jsme se dostali k Overwatch. A Titanu. Koncept a a celkové základy Titanu vznikly v roce 2008, ne-li dřív. Mělo se jednat o měsíčně placené MMO, ne moc rozdílné od World of Warcraft, jen s tím rozdílem, že se mělo odehrávat v jiném univerzu a jiné době. A pak přišel Overwatch. Tedy, tenkrát ne ještě Overwatch, interně se hra jmenovala Team Fortress Parody. Jak název napovídá, jednalo se o hříčku s cílem utáhnout si z TF2. To co bylo všem jasné se nyní potvrdilo. Věci vzali trochu jiný spád, než kdokoliv mohl čekat, a kvůli této hře a jiným více či méně podstatným komplikacím Blizzard odpískal Titan. Jak se spousta lidí mohla přesvědčit, udělal nejspíš dobře. A jestli se povede vzkřísit Titan? To je ve hvězdách. Pozdě večer jsme se rozešli, někteří pokračovali v non-stop baru, my starší jsme se šli vyspat. Poznámka pro mě: Už nikdy pivo Březňák. Stejný patok jako Gambrinus. A ještě po něm bolí hlava.
--------------------
Intermezzo I
Teď bych se rád věnoval něčemu, za co mě asi pár lidí nebude mít rádo. Ale co už. Nejpalčivějším problémem celého Road to Blizzcon byla organizace eventu. Už jsem něco naznačoval na začátku, teď to rozvedu trochu dopodrobna. RtB dostal na starost ESL. Tedy, jak se to vezme. Novinářské vstupy zajišťovaly hned tři organizace. Samotný Blizzard, ESL a TV Prima. Každý s novinářskou akreditací obdržel mejlem oznámení o tom, ke které bráně se má dostavit. Většinou dostali všichni nástup na bránu 31. Tedy, původně. Den předem obdržela většina lidí z fan webů oznámení o změně brány na 9. Tedy až na mě a Káťu (jen tak pro zajímavost, brána 9 byla určena pro pozvané hosty, lidi v převlecích a tak podobně, ne novináře). V sobotu ráno jsme dojeli k O2 aréně, dali jsme redakční snídani a na desátou jsem skočil před 31 a zeptat se, zda můžeme s Káťou dovnitř. Na místě mi bylo řečeno, že musíme taky 9. Proč? Nedostatek badge (průkazka, nebo jak to nazvat) s nápisem "Press". Důvod, který jsem se dozvěděl o pár hodin později, byl nakonec daleko prozaičtější. Každý novinář měl přímo v hale zajištěnou snídani, oběd a večeři. Jenže někdo to zeslonil (to samé co zkonil, jen mnohem, mnohem horší) a neobjednal dostatek jídla. Takže maximum lidí od medií dostalo Guest Badge, kde bylo vyznačené, že se vlastně jedná o novináře. A je docela dost možné, že ani toto nebyl ten hlavní problém.
Nábory brigádníků mělo na starosti ESL, bylo možné potkat Čechy, Slováky, Němce, Poláky. Nejprve se nabralo ohromné kvantum lidí. Poté se přišlo na to, že vlastně tolik lidí Blizz nezaplatí. V pátek osm večer (ano, tou dobou jsme byli v hospodě) obdržel šéfredaktor Heroesfanu telefonát: "Je potřeba 20 lidí, teď hned. Na zítra jich nemáme dost." Skvěle jsme se pobavili. O něco míň asi organizátoři. Jak celá věc dopadla? Ví bůh.
Dalším průserem byla přehlídka kostýmů, která se měla konat venku před arénou a ke které údajně ani nedošlo. Vzhledem k velikosti ČR se ani tolik nedivím. Kostýmy by se daly spočítat na jedné ruce zasloužilého dřevorubce. Teď sice trochu přeháním, ale nebylo jich tolik, aby se dala udělat přehlídka. Bohužel, nejsme v US, kde je cosplay základna mnohonásobně větší.
--------------------
Do arény jsme se po cirka půlhodinovém stání ve frontě a průchodem přes detektor kovů, jsme se dostali do arény (pustě ke vstupu Francouze co sotva zná abecedu a stěží dovede číst). V tu chvíli z člověka opadne nasrání z podělané organizace a pohltí ho atmosféra. Na druhou stranu, tento vstup měl svá pro, kdo procházel branou 31, ten se podrobil daleko důkladnější prohlídce, včetně rentgenu batožiny. Ta samá prohlídka čekala i lidi, kteří si koupili takzvaný Early Access lístek. A to prosím pokaždé, když se dotyčný(á) do arény vracel(a), vycházet ven se moc nevyplatilo.
Hned naproti hlavnímu vstupu byl stánek s merchandise, k dostání bylo triko, parádní Diablo hrnek, sběratelské Pop! postavičky, přívěšek na klíče ve tvaru Hearthstone klíče (otvírák na pivo), minifigurky a pár dalších věcí. Co mě velice překvapilo? Francouzští zaměstnanci tohoto obchůdku uměli skvěle, ale naprosto skvěle anglicky. Obzvlášť sympatická byla drobná, krátkovlasá zrzka :) Chviličku jsme se bavili, zeptal jsem se zda můžu platit bezkontaktní kartou a ukázal jsem jí bezkontaktní nálepku. Koukala na ňi jak "tele na nový vrata" a s naprosto vážnou tváří se ptá: "What's that? Is that a card?" Po chvíli se mi povedlo vysvětlit, že se vážně jedná o kartu, bezkontaktní, a jako Češi jimi platíme snad nejvíc na světě. Její trošku smutná odpověď "We don't have such things in France" asi mluví za vše.
Poté jsme se ponořili do víru zábavy. Nejprve několik fotek s orkem a hurá směr aréna. Docela mě překvapilo, jak je všude dobře vidět na herní plochu a přišla mi taková nějaká malá. Hlavní místo na ledové ploše zaujímalo obrovské, modro-červené podium pro Heroes of the Storm. Vlevo i vpravo nad podiem visela obrovská, oboustranná plátna, na které se promítaly zápasy. Nad Heroes polovinou jste mohli vidět Heroes zápasy, nad WoW jste mohli koukat na probíhající arénu, nad Hearthstone jste mohli sledovat karetní souboje.
Hlavní podium.
WoW podium.
Další překvapení čekalo hned napravo pod schody. Blizzard měl vymezenou frontu pro lidi s novinářskou akreditací! Když nás zahlédl pracovník ostrahy, hned nás pustit do fronty, která jinak byla omezená páskou. Pohodlně, bez čekání jsme si došli další ochrance. Ten nám jenom řekl "This way" a ukázal vpravo. A další překvapení. Nádherně nasvícená socha Tracer. Vytasil jsem mobil, vyfotil a poslal na Twitter Diablofans.cz. Netrvalo dlouho a retweetoval nás oficiální Twitter účet Overwatch. Vlastně od této chvíle se mi nezastavil fotoaparát.
Tracer.
--------------------
Intermezzo II
Zde bych se na chvíli zastavil u Overwatch jako takového. Jak jsem zmínil nahoře, jedná se původně o parodii na Team Fortress 2. A nutno podotknout velmi zdařilou. Fantaskní svět, bizardní postavičky, skvěle udělané mapy, zajímavé úkoly. Kde jinde můžete potkat opici z měsíce, robotickou Egypťanku, kovboje, japonského lučištníka a další, kterak svádějí bitvy kdesi v budoucnosti. Koncept jako takový asi nějakým způsobem vykrádá TF2, ale je tu jakási přidaná hodnota, jednoduchost a rychlá akce (stejně jako je tomu u Heroes of the Storm), která celou hru posouvá na nový level. Kdysi jsem hrál i TF2, a ta hra mi proti Overwatch připadá nudná a příliš rozlehlá. V Overwatch se zrodíte, šipky na zemi vás za chvíli dovedou na místo, kde se bojuje a rovnou se zapojíte do akce. Po jedné hře mě oslovil někdo z Blizzardu a zeptal se mě, jak se mi hra líbí. "Even we lost, I don't feel disapointed. It's fun!". Dovolím si říct, že ve stavu v jakém jsem měl možnost si hru zahrát, je možné ji vypustit. Má skvěle našlápnuto porazit i navrátivší se Unreal Tournament, o kterém jsem na Google+ tvrdil "Král je mrtev! Ať žije král". Dneska už bych byl opatrnější. Bude hodně zajímavé sledovat "souboj" těhle dvou her.
--------------------
Když jsme dohráli první sadu Overwatch her, dostali jsme náramek a pokračovali dál. Hned vedle stánku s Overwatch byla World of Warcraft stage, kde se odehrávaly arény, o kus dál bylo krásné podium Hearthstone. To bylo vyvedeno jako hospůdka s herním stolem, za kterým byl krb. Ano krb. Sice falešný, ale byl tam. Místo ohně byla obrazovka s plameny a ze zvukové soustavy bylo slyšet praskání polínek. Romantika.
Hearthstone podium.
--------------------
Intermezzo III
K náramkům se vázal jeden z komunitních eventů, ale větší význam moc neměly, spíš jako upomínka na pražskou část Road to Blizzcon. Daleko zajímavjší bylo hledání pohlednic z goblínama. Pokud někdo takovou kartičku našel, a že byly schované třeba i na záchodech, dostal jednu z hodnotných cen. Většina soutěží byla vázaná na fotografie a sociální sítě. Selfíčka se sochami, fotka s Hearthstone kartou (kde mimochodem fotky dělal někdo, kdo fotoaparát držel poprvé v ruce). Když jste nějakou fotku takto udělali, poslali jí na FB/Twitter se správným hashtagem, mohli jste si vylosovat hopík, a pokud měl tu správnou barvu, vyhráli jste další z hodnotných cen. Bohužel, s Káťou jsme za celý víkend vyhráli velké prd :)
Kdo měl štěstí, mohl vyhrát například sběratelku Reaper of Souls.
Měl tam toho víc!
--------------------
Za Hearthstone stage se schovávala druhá "místnost" věnovaná Overwatch. A tentokrát ji strážila krásně vyvedená socha gorily Winstona, jehož zbraň modře blikala. Ať dělá tyhle sochy kdokoliv, zaslouží obdiv.
Winston
Sobotu jsme hodně věnovali plnění různých komunitních úkolů, ale jak jsem řekl, nic jsme nevyhráli. Čemu jsme věnovali ještě více času než komunitním hrám, bylo focení. Po aréně se pohybovala spousta lidí, kteří byli převlečení za různé hrdiny z Blizzardích her, takzvaný cosplay. Některé výtvory byly lepší, některé horší a pár jich bylo naprosto fantastických.
Bokem byl ještě oficiální Blizzardí cosplay. Ten jste poznali vcelku snadno. Jednak převlečení lidé měli eskortu (ano, eskortu), druhak kostýmy byly až nereálně veliké. Jedním z takových příkladů by mohl být Tychus. Který v rámci protikuřácké kampaně a "ochrany" kohokoliv přišel o neodmyslitelný doutník. Škoda, že Blizzard takto snadno podléhá různým rádoby dobro konajícím organizacím.
--------------------
Intermezzo IV
Co se týče návštěvnosti, ta byla taktéž docela nezvládnutá. V první řadě se na ní podepsala špatná komunikace a chaos před vlastním RtB, kdy jedna informace byla během pár hodin vyvrácena jinou, aby nakonec byla opět potvrzena. Nepřál bych vám vidět FB stránku eventu, kde se to hemžilo nadávkami na pořadatele, Blizzard a vůbec kohokoliv. Nakonec to dopadlo tak, že v sobotu ráno, kdy jsme se vraceli ze snídaně, před arénou byl zástup několika tisíc lidí. Dovnitř se během dne dostali nejspíš všichni, ale večer už bylo v aréně trochu prázdno a zápasy nesledovalo tolik lidí, jako přes den. Ta samá situace platila chvíli dopoledne, naštěstí se situace před finále zlepšila. Samotný Blizzard asi byl trochu jiného názoru a na FB pochválil lidi za perfektní návštěvnost a atmosféru. Možná u Hearthstone a WoW bylo plno, ale zápasy Heroes sledovala místy jen hrstka lidí. Dost možná bylo víc lidí i ve frontě na Overwatch.
Fronta.
Fronta až na parkoviště.
--------------------
Sobota utekla hodně rychle, kolem jedenácté večer jsme unavení, ale plní zážitků, vraceli ke známým odpočinout si. Protože to co mělo přijít v neděli, to jsme si nedovedli představit ani v nejdivočejších snech.
Nedělní ráno v aréně jsme začali sledováním finále ve World of Warcraft, které se odehrávalo na Heroes stage, ale bavila nás jen jedna hra a tak jsme šli opět fotit. Vyhráli Reawakened 1. I tak bylo hlediště docela plné, bavilo se a dalo se tušit, že odpolední zápas Heroes bude stát za to.
Další nás čekalo finále v karetní hře Hearthstone. Běžně poloprázdné ochozy se najednou zaplnily, a přesahovaly až do původní WoW sekce, kde jak jsem později zjistil, nefungovala velkoplošná projekce. Tribuny celou dobu komentovaly zápas, potichu radily a předháněly se, kdo by to zvládl líp. Inu Češi :) Po čtyřzápasové bitvě s Eugene "Neirea" Shumilin-em si zasloužené vítězství odnesl nizozemský mladík Thijs "ThijsNL" Molendijk (v pruhovaném).
Vrcholem dne bylo finále Heroes of the Storm mezi Natus Vincere a Dignitas. Se ženou jsme preventivně zabrali nejlepší místa - tribuna běžně vyhrazená pro vozíčkáře. Každý příchozí dostal dva balíčky nafukovacích fandítek. A to udělá daleko větší hluk než tleskání. Finále začalo nástupem obou týmů z rotujících log Heroes uprostřed pódia. Jako by procházeli Hvězdnou branou ze stejnojmeného seriálu. Bohužel, vše trochu podkopávalo přebasované ozvučení, ikdyž bylo už to nebylo tak hrozné jako v sobotu. Druhou výtkou bylo nasazení anglicky mluvících moderátorů. Osobně si myslím, že český moderátor (pro Primu moderoval Jan Lesenko, v komunitě známý jako John pRayer) by zde udělal daleko lepší službu.
První zápas začal hezky svižně, Muradin zemřel dvakrát rychle po sobě a to naznačilo, kudy se zápas bude ubírat. A taky že ano, Natus Vincere během prvních pěti minut 4x zneškodnilo nepřátelského hrdinu, získalo trochu náskok, ale Dignitas se nedali a snažili se zvrátit průběh hry ve svůj prospěch. V jednu chvíli se tak málem stalo, povedlo se jim zatlačit Na'Vi za hradby. Minimálně tímto překvapivým zvratem hru na dlouhou dobu vyrovnali. Po patnácti minutách si Káťa začala stěžovat, že hra moc dlouho trvá. Po 20 minutách už začala být nervózní "jak sáňky v létě". Naštěstí pro ni, Na'Vi zatlačili, proběhlo pár pěkných soubojů a do pěti minut jádro padlo.
Naproti tomu druhý zápas byl daleko rychlejší, v prvních 15 minutách byli Na'Vi schopní 15x eliminovat nepřátelské hrdiny, zatím co Dignitas pouze 3x. A v čase 15:23 skončil celý zápas. Toto byl předposlední krok Na'Vi k tomu stát se evropskými šampiony.
A taky jimi byli po zásluze korunováni. Ve třetím zápase snad osudově byla vybrána mapa "Battlefield of Eternity". A jestli minulá mapa byla rychlá brutální, pak tato musela být synonymem pro jatka. Během pěti minut sejmuli Na'Vi 8 nepřátel. Sice poté trochu v zabíjení zpomalili, ale celkově tlačili Dignitas zpět do báze. V 21. minutě bylo trápení Dignitas ukončeno.
Už od první minuty prvního zápasu bylo jasné, že Na'Vi si trofej odvezou, jelikož celé finále předváděli krásnou týmovou hru. Vše navíc umocňovala nádherná atmosféra do posledního místa zaplněné haly. Během finálových zápasů každé zabití hrdiny, ať už vítězů, či poražených, bylo odměněno bouřlivým boucháním fandítky a potleskem, úniky se zbývajícími životy na poslední chvíli taktéž. O napětí bylo rozhodně postaráno. Občas se naskytla úsměvná situace, kdy kolem sebe proběhli nepřátelé, už, už to vypadalo, že si dají do čuni a nakonec se nechali na pokoji. Z lidí bylo cítit, že si každý moment užívají plnými doušky. Však podívejte se sami.
Přál bych vám tuto jedinečnou a nádhernou atmosféru zažít. Tak třeba za rok!
Více fotek najdete na soukromém profilu na Rajče.cz, kde bych byl vděčný za zdrženlivost v komentářích ;)
Chcete si povídat o Heroes of the Storm? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.
Diskusia
Pre pridanie komentáru musíte byť prihlásený.
Prihlásiť saalebo
Registrovať nový účet